Zajímavosti v Mostech a okolí
Megoňky
První zmínky o kamenných koulích jsou z roku 1995. Kamenolom leží na česko-slovenské hranici, v Turzovské vrchovině. Lokalita Megoňky tvoří spolu s blízkou obcí Klokočov asi 250 m souvislý pás s výskytem kamenných koulí. Jedná se zatím o největší naleziště kamenných koulí v Evropě. Pravidelné kulovité objekty je možno vidět přímo ve skalních stěnách kamenolomu a v jeho okolí. Původně se zde nacházelo asi 30 koulí s průměrem od 25 do 300 cm, ale mnoho z nich už lidé odvezli a nyní jsou ozdobou mnoha zahrad.
Největší a dominantní kamenná koule s průměrem 3 m se dodnes nachází v kamenolomu. Její těleso tvoří hrubozrnný slepenec z kamenných zrn od 2 do 4 cm, zatím co povrch má jemnozrnnou úpravu. Je jakoby ideálním řezem rozdělena na dvě poloviny. V období těžebních prací byly v lomu obnažovány a odstřelovány kulovité objekty o průměru až 5 m. Podle geologů prý mohly koule vzniknout "nějakým pnutím a otáčením v hornině", podle jiných odborníků se jedná o "kulovité odlučování horniny", což je uvedeno i na turistických mapách Moravskoslezských Beskyd.
Západně od popisované koule byla obnažena další s hladkým povrchem. Její viditelná část je vysoká cca 25 cm. Průměr odhaduji přibližně na 85 centimetrů. Lze vidět další objekty zapuštěné ve skalních stěnách a vysoko v severní stěně je lůžko po "vypadlé" kouli s odhadovaným průměrem 5 m. Celá oblast Kysucka přitom je geologicky velmi zajímavá především proslulá výskytem slepenců z různorodých exotických minerálů, které se nenacházejí v blízkém ani vzdáleném okolí.
Nad lomem poblíž státní hranice vězí ve skalním bloku kamenná koule o průměru 120 centimetrů. Další zachovalé kulovité objekty jsou poblíž. Svrchní polokoule vystavená vodě a mrazu je poškozená, ale spodní chráněná část s jemnozrnnou úpravou je v dobrém stavu.
Kapličky, kříže
Je známo, že tyto drobné sakrální stavby byly stavěny v lokalitách, které potřebovaly určitou ochranu z vyšších míst, označovaly posvěcený prostor a stály na územích oddělující „známý“ svět od „cizího, nebezpečného“. Jednalo se hlavně o prostranství kolem chrámů a hřbitovů, označování hranic obcí a osad, křižovatek cest.
V Mostech u Jablunkova najdeme řadu drobných sakrálních objektů:
1. kaple sv. Petra a Pavla, zděná, kruhový půdorys, Šance, z roku 1889, 29. června na svátek patronů se zde každoročně koná polní mše
2. kaplička skříňková, Panna Maria, u hlavní silnice,
3. kaplička dřevěná sv. Jana Křtitele, Bagno, z roku 1911
4. socha sv. Jana Nepomuckého, u hlavní silnice
5. kříž kamenný, Šance, renovace 1954
6. kříž kamenný, u hranice se Slovenskem
7. kříž kamenný, z roku 1946
8. kříž kamenný, před farním kostelem sv. Hedviky
9. kříž kamenný, z roku 1931
10. kříž kamenný, nad tunelem
11. kříž dřevěný, pod plastikou Krista skříňka s obrázkem, u hlavní silnice
12. kříž, v zahradě rodiny Krejčí, z roku 1898
Skalní útvar Čertovy mlýny
Tyto rozsedlinové jeskyně se nacházejí v masívu hřebene Gírové (840 m.n.m.). Leží na jižním svahu asi 150 metrů pod vrcholem, nad turistickou chatou a jsou ojedinělým přírodním úkazem v Těšínské části Beskyd.
Na některých hřebenech a svazích v Beskydách jsou patrné rysy destrukčního vývoje. To má na svědomí kontinentální severský ledovec, který naše území zasahoval v období starších čtvrtohor dokonce dvakrát a svými jazyky zasáhl až do předhůří Beskyd. Po ústupu ledovce, když došlo v Beskydách ke zmírnění klimatických podmínek, nabobtnalé jílovité vložky mezi pískovci se staly kluzkými a napomáhaly k dalšímu posunu hornin po svahu. Tímto způsobem vznikaly systémy puklin a dutin, jež jsou v dnešní době známy jako pseudokrasové puklinové jeskyně. Takto vznikaly i rozsáhle skalní útvary s jeskyněmi na Gírové, které kdysi místní horalé nazvali Čertův mlýn. Podle legend se zde skrývali zbojníci v době jánošíkovských, v jiném období sloužily skály čertům, kteří tady hodlali ve svých kamenných mlýnech „mlít“ neposlušné lidstvo. Pravidelně zde také přelétávaly a snad i přistávaly čarodějnice.
Zatím nejvhodnější přístup do Čertova mlýna je od turistické chaty Gírová podél starých vzrostlých buků do smrkového lesa a pěšinkou za asi pět minut se dostaneme do centrální části Čertova mlýna.
A co je v Čertově mlýně nejatraktivnější? Je to několik jeskyní, které si může každý prohlédnout zvenku. Jsou probádané speology, u většiny hlavní směry puklin jsou kolmé a proto pro běžného návštěvníka nebezpečné. Je tam však i puklinová jeskyně, která je pro děti a štíhlejší osoby průchozí. Je asi 9 m dlouhá, v polovině své délky se lomí a stoupá nahoru k východu.
Skály jsou využívány především horolezci, kteří si tady zkouší své dovednosti.
Historické opevnění Šance
„... píše se 16. století, české země byly v područí Rakouska – Uherska a Jablunkovský průsmyk nabýval na významu obchodním i válečném. V době řádění tureckých vojsk, krvežíznivých násilníků drancujících uherské země až k Žilině. V těchto pohnutých dobách se začíná psát historie původně kamenných hradeb, tvrzí a příkopů vystavěných na příkaz těšínského knížete Adama Václava.“
„Jablunkovský průsmyk byl znám okolním národům již odedávna ...“
... vedla tudy prý od pradávna cesta z Uher do severních slovanských zemí. Již za časů římského císařství táhly tudy ozbrojené tlupy římských vojáků s obchodními výpravami.
V pohnutých časech tureckých válečných výprav se chvělo obyvatelstvo těšínského knížectví obavami, zda divoké hordy cizích násilníků, loupících, pálících a vraždících po uherských zemích až k Žilině, nevniknou Jablunkovským průsmykem do klidného Slezska. Proto dal těšínský kníže Adam Václav roku 1578 cesty v hlubokých pohraničních lesích zatarasit záseky a na přechodu hranic nedaleko Mostů u Jablunkova byly postaveny pevné kamenné hradby a tvrze chráněné valy a hlubokými příkopy – Stará šance.
Naposled byly hradby silněji obsazeny roku 1741 za války slezské, kdy bylo Slezsko opanováno pruským vojskem, jež vtrhlo i do Jablunkova. Město obsadilo a odtud podniklo útok na hradby u Mostů. Pruské vojsko hradby obsadilo a zničivše je, odtáhlo k severu.
Zajímavosti
Součástí opevnění Jablunkovského průsmyku je 8 objektů z nichž se zachovaly podstatné části dodnes: Velká šance – Mosty u Jablunkova, Malá šance – Valy Čierne, Stará šance - Svrčinovec, Megoňky (Čadca), Mosty – Dolina, Bukovec (V Sušu, na Kempě, na Dílku).
Chráněná území v Mostech
Přírodní rezervace Motyčanka
Chráněné území vyhlášené roku 1990 na rozloze 0,22 ha. Jedná se o podmáčenou louku na mírně skloněných svazích v oblasti přechodu Moravskoslezských Beskyd do Jablunkovské brázdy. Nachází se v nadmořské výšce 579 - 583 m. Smyslem ochrany je zachování celého mokřadního ekosystému, který je životním prostředím řady vzácných, ohrožených, chráněných, ale i docela běžných druhů rostlin a živočichů.
Přírodní rezervace Vřesová stráň
Vyhlášena v roce 1990, kde se nachází na rozloze 7, 8 ha zachovalé mokřady s porosty zejména ostřic, vřesoviště, olšové porosty.
Přírodní rezervace Pod hájenkou Kyčera
Maloplošné chráněné území mimo CHKO Beskydy. Zarůstající rašeliniště, kde se nachází květnatý bukový porost.
Přírodní památka Filůvka v Mostech u Jablunkova
V nejvýchodnější části Chráněné krajinné oblasti Beskydy v katastru obce Mosty u Jablunkova na samotě Filůvka byla v 5. 8. 2016 Ministerstvem životního prostředí ČR vyhlášena Přírodní památka Filůvka. Rozkládá se téměř na 7 hektarech a tvoří ji louky a pastviny s mozaikou podmáčených a rašelinných ploch, dříve běžná součást zemědělské krajiny podhůří Beskyd.
Na začátku dlouhé cesty k vyhlášení přírodní památky byla žádost jednoho z majitelů pozemků o zalesnění. Na místo se vydal botanik Správy CHKO Beskydy Petr Chytil, kterého na první pohled upoutala pěkná krajinná kulisa a při bližším pohledu také masový výskyt některých chráněných rostlin. Našel se tady například silně ohrožený všivec lesní, masožravá rosnatka okrouhlolistá nebo orchidej prstnatec májový.
Zalesnění nepřipadalo v úvahu, a proto s majitelem byla dohodnuta spolupráce a rovněž mu byl nabídnut příspěvek na hospodaření z Programu péče o krajinu (PPK). Spolumajitel, Ing. Ladislav Gavlas, se rozhodl starat se o pozemky vlastními silami a ochrana zdejší přírody se mu stala doslova koníčkem. A tak dnes nejen, že pečuje o louky, ale usiluje i o navrácení potoka do původního koryta narovnaného v rámci meliorací v šedesátých létech. Navíc s hrdostí a láskou ukáže tyto louky návštěvníkům, o které pro malebnost Filůvky není nouze. Jak se kvalita luk na Filůvce lepšila, postupně byly zaznamenávány další vzácné druhy, jako například chřástal obecný, mlok skvrnitý, svižník polní nebo ťuhýk obecný. Logicky se tak objevila i úvaha o vyhlášení Filůvky jako přírodní památky.
Ski areál plný adrenalinu i zábavy
Krásná příroda, kulinářské speciality místní kuchyně a aktivní odpočinek s celou rodinou. Sen nebo skutečnost? Navštivte Ski areál Mosty s celoročním provozem a najdete zde náročné atrakce s pořádnou dávkou adrenalinu i příjemnou zábavu.
Pro nejmenší je zde dětský koutek. Všechny věkové kategorie potěší bobová dráha s celoročním provozem, čtyř sedačková lanovka, na které lze vyvést také kola, bungee a dětské trampolíny, střelba z luku, aquazorbing, rodeo nebo pumptracková dráha, na které je možné jezdit na kolech, kolečkových bruslích, koloběžkách i skateboardech.
Součástí skiarálu je také Bikepark se singletraily. K dispozici jsou dvě trasy Kančí a Liščí, trasy plné odkloněných zatáček, klopenek a skoků vedené lesním porostem, tvrdý zpevněný podklad, sjízdné i na neodpruženém kole.
Ski areál nabízí možnost aktivního odpočinku po celý den, zde se i moc dobře najíte a můžete i přespat v krásném prostředí hotelu postaveném v gorolském stylu.
V zimní sezoně najdou vyznavači lyžování ve SKI areálu 3 upravované sjezdovky o celkové délce 2100 m s umělým zasněžováním a intenzivním osvětlením. Nabídku doplňuje snowpark, lyžařská škola, půjčovna a stanoviště horské služby. V bezprostřední blízkosti areálu jsou perfektně upravované běžecké stopy, přičemž 2 km dlouhý okruh je také osvětlený.
www.skimosty.cz
+420 733 182 464
Historie chaty Skalka
Nejvýraznějším horským hřebenem Těšínských Beskyd na moravsko-slovenské hranici je hřeben Velkého Polomu, který vidíme už z dálky, když přijíždíme k Jablunkovskému průsmyku. K oblasti Velkého Polomu patří rozsochy směřující na západ, sever, severovýchod a jihovýchod, do údolí Lomné, Mosty u Jablunkova a do povodí Kysuce. Na severovýchod v nadmořské výšce 932 m leží vrchol Skalky.
Pod Velkým Polomem Klub československých turistů v Orlové postavil v roce 1924 turistickou útulnu a právě německý turistický spolek Beskidenverein, sekce Český Těšín přišel se záměrem postavit v bezprostřední blízkosti této české útulny svou chatu. Nakonec však bylo od tohoto záměru upuštěno a vybrána byla asi 2 km vzdálena, k jihu se svažující louka pod vrcholem Skalky.
S výstavbou chaty bylo započato na jaře v roce 1928 a ještě téhož roku dne 7. října došlo k jejímu otevření. Byla to budova značných rozměrů, provedená ze dřeva, třípodlažní s využitím kamenného suterénu a podkroví. V přízemí byly restaurační místnost s bufetem a kuchyní, v patrech pak 12 pokojů pro hosty, 3 ložnice s 60 lůžky a stejný počet míst nouzových; v suterénu byl sklad, místnost pro uložení lyží, sušárna a koupelna. Do chaty byl zaveden elektrický proud a vodovod. Chata byla v provozu i za druhé světové války a koncem okupace zde byli nasazeni vojáci německé armády. Po válce přešla do majetku KČST. Poté, co po roce 1948 byl KČST zlikvidován, se v chatě vystřídalo několik majitelů.
V roce 1991 dostal chatu pod svoji správu KČST - Beskydská oblast. Od října 1994 probíhala na chatě rozsáhlá rekonstrukce svépomocí a od února 1998 roku měla chata sloužit veřejnosti i s ubytovací částí.
Ve středu 7. ledna 1998 však z nezjištěných důvodů chata vyhořela do základů. V té době v chatě nikdo nebyl a požár zpozoroval náhodný turista, který událost okamžitě nahlásil. Po asi 40 minutách se k chatě dostavil první požární vůz. V té době plameny šlehaly ze všech oken a část střechy byla už zborcená. Na Skalce a v okolí leželo tenkrát okolo 15 centimetrů sněhu, proto dojezd byl velmi ztížen. Nakonec se hasičům podařilo zachránit drobné stavby včetně nové kotelny. Díky nesmírné obětavosti dobrovolníků a turistů, obecního úřadu v Mostech u Jablunkova a jeho tehdejšího starosty, dalších organizací a finanční pomoci formou darů, byla nová chata vybudována a od Vánoc 1999 došlo k otevření restaurace a následně k dokončení ubytovací části a provedeny další potřebné úpravy. Nový objekt byl postaven na původních základech, je zděný z cihel a obložený dřevem tak, aby se budova, která je kopií původní dřevěné stavby z roku 1928 ničím nelišila.
Pověst o propadlém hradu v Mostech
Podle pověsti tu před mnoha staletími stával pevný knížecí hrad. Jeho pán a vládce měl tři dcery, které byly krásné, ale také domýšlivé, panovačné a velmi rozmařilé.
Jednou se měl na hradě konat ples. Přípravy na tuto událost byly v plném proudu. I knížecí dcery přemýšlely, čím by všechny ohromily, až jedna z nich vymyslela, že si nechají vyrobit nevídané střevíčky. A to z chlebové kůrky. Marně jim otec domlouval, že je chléb dar boží a nesluší se je takto zneuctít. Dcery si to nedaly rozmluvit.
V den, kdy se konal ples, přišla k bráně chudá žena a prosila o trochu jídla pro své hladové děti. Knížecí dcery kolem ní prošly s opovržením a přezíravě od ní odvrátily hlavy. Žebračka jim pohrozila pěstí a uvalila na ně kletbu.
Když pak byla zábava a tanec v nejlepším a také knížecí dcery si chtěly zatančit, sotva vstoupily na taneční parket, ozvaly se pekelné zvuky a celý hrad se i se všemi tanečníky propadl pod zem a nikdo jej více nespatřil.